Vítejte v Blatné

Historie

Vy, kteří se zajímáte o historická fakta, vězte, že první zmínka o blatném hradu je z roku 1235. Už dávno před tím však stávala na kamenném ostrůvku uprostřed bažin dřevěná tvrz, později na hrad přestavěná. Okolní bažiny, které tvořily jeho přirozenou ochranu, byly postupně upraveny na vodní příkop, přes který vedl padací most. Příchodem rodu Lvů z Rožmitálu v 15. století začalo pro hrad nejvýznamnější období, spojené s hospodářským i kulturním rozvojem osady nesoucí po hradu jméno Blatná. S Rožmitály jsou spojeny i počátky rybníkářství na blatensku.


Ovlivněn královnou

Sestra pana Lva Johana z Rožmitálu, která se provdala za Jiřího z Poděbrad a stala se poslední korunovanou Češkou na královském trůně, měla značný vliv na postavení Rožmitálů u českého dvora. Jaroslav Lev z Rožmitálů byl jmenován do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získat sympatie pro politiku českého krále, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Gotickou branou blatenského hradu v roce 1465 vyrazil Jaroslav Lev na dlouhou cestu „Z Čech až na konec světa.“ Popis jeho cesty od Václava Šaška z Bířkova se stal prvním českým cestopisem. Po svém návratu začal Blatnou velkoryse přestavovat a v jeho práci pokračoval i jeho syn Zdeněk Lev, nejvyšší purkrabí království Českého, který povolal na Blatnou významného architekta Benedikta Rejta. Jeho dílem je dodnes nejcennější stavba blatenského zámku: goticko-renesanční palác s trojbokými arkýři. Hrad se rozrůstal dalšími stavbami za pozdějších majitelů hrabat z Rozdražova a v 18. století za hrabat Serenyiů.


Hildprandtové z Ottenhausenu

Od roku 1798 patří Blatná Hildprandtům z Ottenhausenu, za jejichž působení byly v první polovině 19. století provedeny vnitřní úpravy a regotizace celého objektu stavitelem Bernhardem Grubnerem. Stavební úpravy na konci 18. a počátku 19. století změnily původní hrad na zámek. Hildtbrandtům, kteří byli ze zámku v padesátých letech násilně vyhnáni, byla Blatná vrácena v roce 1990.
Blatenský zámek, oblíbený cíl turistických návštěv, byl před restitucí dlouhá dvě desetiletí uzavřen kvůli rozsáhlé rekonstrukci, která stejně nebyla dokončena. Blatná totiž měla smůlu, protože o co víc stát investoval do nedalekého „vládního“ zámku ve Lnářích, o to méně na ni zbylo. Když se zámek vrátil původním majitelům, baronka Kornelie Hildprandtová, která ho s rodinou musela kdysi nedobrovolně opustit, se tu znovu natrvalo usadila.